Výběr zaměstnání začíná již ve škole. Všímejte si, co děti baví

Naše povolání nás provází celým životem a má na jeho kvalitu veliký vliv. V práci trávíme veliké množství času a je škoda, pokud nás práce nebaví a nevidíme v ní smysl. Mnoho dospívajících ale výběru povolání nevěnuje velkou pozornost, nebo jenom neví, co by v životě chtěli dělat. Jak jim jako rodiče pomoci?

Jen menší část dětí a dospívajících si je jistá, jakou profesi by v životě chtěli vykonávat. Pokud dítě odmala ví, že chce jednou být lékařem nebo vědcem, a zájem je ani v dospívání neopouští, mají napůl vyhráno. Samozřejmě musí mít pro vybrané povolání určité dispozice, ale motivace a pevné rozhodnutí je to nejdůležitější. Zbylá část dětí totiž vůbec netuší, co by jednou chtěli dělat a někdy ani nejeví zájem se této otázce věnovat. Obzvláště dospívající mládež může mít diametrálně jiné starosti, než přemýšlet o budoucnosti. Rodiče však obvykle silně usilují o to, aby měl potomek po škole dobré uplatnění a byl zajištěný. Nezřídka do jeho výchovy promítají i své nesplněné ambice a snaží se směrovat dítě do pro něj nepřirozené polohy. Jak tedy ratolest podpořit při výběru zaměření a zároveň nedosáhnout opaku?

Podporujte dítě v jeho zálibách, ale stanovte jasné meze

Každý je jiný a musíme se smířit s tím, že ne každý je cílevědomý, šikovný nebo výjimečně nadaný. Proto by rodiče na své potomky měli hledět reálným pohledem a neměli v něm spatřovat malého génia či sportovní hvězdu, pokud k tomu není důvod. „Určitě je skvělé, pokud má dítě co nejvíce zálib a postupně si samo vybírá ty, kterým se chce věnovat dlouhodobě. Nikdy by však rodiče dítě neměli dítě nutit do mnoha aktivit, pokud k nim dítě má odpor a dělá je s nechutí. Dětství a dospívání je o zkoušení nových věcí a každý si postupně přijde na to, co mu sedí a v čem se cítí dobře,“ říká Renáta Šťastná z personální agentury Axial.

U někoho můžeme jeho zaměření vytušit snadno, někdo je však třeba studijně nadaný a netuší, kterým směrem se vydat. „V takových případech stojí za to zvážit, jestli je nezbytně nutné podávat přihlášku na vysokou školu, pokud si student není jistý zaměřením školy. V zahraničí se hojně využívá tzv. gap year, tedy delší, často jednoletá přestávka od školy, kterou mladý člověk věnuje cestování, práci v zahraničí nebo práci v neziskovém sektoru. Takto si mladý člověk podstatně rozšíří obzory, naučí se zodpovědnosti a nezřídka přijde i na to, co by ho mohlo v budoucnu bavit,“ vysvětluje Renáta Šťastná z Axialu.

Na druhou stranu neomezená svoboda a „flákání“ také dítěti moc pozitivního nepřinese. Od určitého věku by si dítě mělo na část svých potřeb přivydělávat samo. Tak alespoň pozná hodnotu peněz a pomalu se učí zodpovědnosti. A jestli si jako budoucí zaměstnání vybere dráhu profesionálního hráče her na počítači? Můžete s potomkem racionálně diskutovat, předložit mu argumenty, sdělit své zkušenosti, ale konečné rozhodnutí zůstává vždy jen a jen na něm.

Autor

Renáta Šťastná

Renáta Šťastná

Renáta Šťastná je spoluzakladatelkou a spolumajitelkou pracovní agentury Axial. Díky dlouholetým zkušenostem od roku 1996 radí zaměstnancům i firmám.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *